NESKUTEČNÉ PŘÍBĚHY SKUTEČNÝCH LIDÍ

Pavla

Paní Pavla

Paní Pavla žije od narození v Havířově, kde vystudovala střední průmyslovou školu. Vždy snila o tom mít hodného manžela a tři děti. Hodného muže paní Pavla má, ale dítě jen jedno. Už dvacet sedm let nepřetržitě pečuje o svou těžce mentálně i tělesně postiženou dceru.

Dcera Hanka se narodila o devatenáct dní dříve, byla velmi drobounká, ale vyvíjela se dobře. Zlom nastal v jedenácti měsících, kdy bylo miminko očkováno proti dětské obrně. Tři dny poté našla paní Pavla svou dceru v postýlce v obrovských křečích. Po převozu do nemocnice lékař oznámil paní Pavle, že došlo k masivnímu otoku mozku. Mozek se trvale poškodil a vývoj děťátka zcela zastavil.

 Od té doby je Hanička trvale odkázána na invalidní vozík a na neustálou péči druhé osoby. Není schopna ani sama mluvit, natož se obléct, umýt nebo najíst. Je plně inkontinentní a musí pravidelně užívat léky. I přes tento osud, které rodiče Hanky potkal, oba říkají, že dcera je jejich největším štěstím. Nadevše Haničku milují a starají se o ni s tou největší láskou. Do projektu se paní Pavla nezapojila jen kvůli přivýdělku, ale také proto, aby mohla být v kontaktu s lidmi, kteří mají podobný příběh a problémy jako ona. 

„Šití je pro mě odreagování, přijdu na jiné myšlenky a hned mám lepší náladu.“ Přiznala paní Pavla.

 


Gabka

Paní Gabriela

Paní Gabriela měla v mládí bezstarostný život. Jejím největším snem bylo mít velkou rodinu a být sní šťastná.

Před 17 lety se jim s manželem narodil syn Marek. Sice se narodil o deset týdnů dříve, ale zpočátku byl stejný jako každé malé miminko. V osmi měsících mu diagnostikovali dětskou mozkovou obrnu a o rok a půl později se mu projevila epilepsie. Musel začít s rehabilitacemi, kterým celá rodina věnovali všechen čas.

Marek je bystrý a komunikativní, ale jeho výslovnost je omezena svalovým napětím. Je plně odkázán na pomoc svých nejbližších. I přes tyto problémy má spoustu zájmů. Tančí, rád si hrajje na počítači a účastnil se dokonce i běžeckých závodů.

Jak plynul čas paní Gabka s manželem, ale toužili po dalším dítěti.  Přes veškeré obavy se jim nakonec narodil zdravý syn Ondrášek, který se snaží být handicapovanému Markovi velkou oporou a kamarádem. Se vším mu pomáhá, ví co udělat při záchvatu, je to zkrátka takový jeho malý asistent.

Manželé se rozhodli i pro třetí dítě. Narodil se jim syn Pepíček a stejně jako Ondra byl zdravé a pohodové miminko.

Kluci přinesli do rodiny spoustu změn. Nestačilo všechen čas věnovat jen nemocnému synovi, ale bylo nutné ho rozdělit mezi všechny tři. Rodina spolu tráví spoustu času, společně sportují a chodí na procházky.

Když dostala paní Gabka možnost šít tyto výrobky, byla velmi šťastná, její život mohl aspoň trochu vybočit ze zavedených kolejí. Schází se se skupinou lidí, kteří mají stejné problémy jako ona. Konečně po letech může řešit jiné téma než záchvaty, plenky a rehabilitaci.

 


Marcela

 Paní Marcela

Marcela je sice mámou již dospělých dětí, ale i přesto její druhorozená dcera vyžaduje každodenní péči. Vše začalo tím, že se Markéta narodila předčasně. V jejím roce Marcele sdělili, že dcera trpí dětskou mozkovou obrnou. Markétka je vlastně přerostlé miminko, o které se musí neustále někdo starat. Sama se neoblékne, neumyje, nenají a dokonce ani neposadí.

Ke všem starostem o dceru onemocněl i Marcelin manžel a přes veškerou péči zemřel. Zůstala na vše sama. Ale jak říká „Život musí jít dál, mám přeci doma dvě děti a ty mně potřebují.“  I když to není jednoduché, snaží se neustále něco podnikat. Dcera tančí na vozíčku, sportují, dělají výlety a jsou stále někde na cestách. Čas pro sebe si občas také Marcela najde.

Není ho mnoho, ale chodí cvičit, jezdí na kolečkových bruslích, má ráda turistiku a hory. Také miluje ruční práce a nabídka šití motýlků pro ni byla velkou výzvou. Tato práce jí umožňuje současně i starat se o Markétku, a navíc se konečně cítí užitečná i jiným způsobem.

 


 

Paní Zdena

Paní Zdeňka se narodila zdravá, proto nikdo nechápal, proč jako malé dítě příliš  nemluvila. Když byla ve školce lékaři zjistili, že takřka nic neslyší. Naučila se mluvit pomocí naslouchadel a svou řeč neustále zdokonalovala. Paní Zdeňku celý život baví ruční práce, je kreativní a ráda něco vytváří, proto si ke studiu vybrala oděvní školu. Jejím největším snem bylo stát se módní návrhářkou.

Osud tomu chtěl jinak a ona se dnes živí uklízením domácností. Pro sluchově postižené je nabídka práce totiž velmi omezená. Sama říká, že šití motýlků je pro ni daleko víc než jen přivýdělek. Může si tak i přes svůj handicap splnit sen a stát se každý den aspoň na chvíli módní návrhářkou, tak jako vždycky snila.


Všechny motýlky z Doplněk pro život.cz jsou produktem handicapovaných nebo sociálně vyloučených lidí, kteří nemohou chodit do zaměstnání. Motýlky šijí z domu a z každého výrobku mají padesát procent ze zisku.